3Z
Zastavit se, Zhodnotit, Změnit

Autor: Martina Vančurová
12.2021

1. ZASTAVIT SE

Tempo dnešní doby nám neumožňuje se zastavit. Máme spoustu úkolů, plánů a povinností. Množství toho, co bychom měli a chtěli, je enormní a neustále narůstá. Jsme zaměřeni na výkon – na osobní cíle a jejich plnění, na pracovní cíle a jejich plnění, na naše přání a jejich plnění, na přání jiných a a jejich plnění. Než dokončíme jednu věc, objeví se jiná a my na ní začneme pracovat. Usekneme drakovi hlavu a místo ní hned narostou dvě další.

Jsme-li v pohybu, svou pozornost věnujeme tomu, za čím směřujeme. Před očima máme vidinu cíle, zúženou výseč reality. Nevnímáme obraz situace, ve které se nacházíme, celkový panoramatický pohled.

Málokdo se umí zastavit z vlastního rozhodnutí. K zastavení spíše býváme přinuceni okolnostmi (zdravotními obtížemi, vyhazovem z práce, nevěrou partnera…). Pro to, abychom se z vlastní vůle zastavili, nebo alespoň zpomalili, nám totiž chybí dostatek sebedůvěry, ve smyslu důvěry v sebe sama. Nejsme zvyklí vyhovět vlastním potřebám a naslouchat subjektivním pocitům. Neumíme si obhájit pauzu, protože nárok na ni přeci vzniká tehdy, když docházejí síly. Jenže my naopak chceme ukázat, že to dáme, že na to máme, že to zvládneme. Teprve až závažnost situace nám dává svolení se zastavit, protože pro to konečně vznikly objektivní důvody.

Možná, že podvědomě se bráníme zastavení, protože tušíme, že se pak vyjeví něco, co vidět nechceme. Je nám příjemnější nestíhat a být neustále zaměstnáni, než se podívat pravdě do očí.

2. ZHODNOTIT

Zhodnotit znamená uvědomit si, kde se právě teď nacházíme. Říct si, kdo jsme dnes, zrekapitulovat cestu, kterou jsme dosud životem ušli. Přitom možná spatříme, že už věci nevnímáme stejně jako kdysi, protože naše hodnoty a priority se změnily.

Nemusí být snadné přiznat si, že to, co pro nás mělo velkou cenu dříve, a čemu jsme věnovali tolik energie, už pro nás dnes nic neznamená. Může nás překvapit, když zjistíme, že názory, které nám byly svaté, třeba proto, že nám je vštěpovali rodiče, jsou pro nás dnes bezpředmětné.

Zhodnotit znamená uvědomit si, kde se na své životní cestě nacházíme a možná poupravit souřadnice GPS našeho cíle. Může se stát, že raději než na cíl se zaměříme na to, aby se nám líbila cesta, po které kráčíme.

Zhodnotit, to je férově si říct, co ve svém životě mít chceme a co ne, ať už se jedná o naučené vzorce chování, návyky, způsob životního stylu, určité vztahy nebo to, jak jsou nastaveny. Můžeme si položit následující otázky:

  • Kde jsem a kde chci být?
  • Čeho si ve svém životě cením a chci aby bylo dále jeho součástí?
  • V co věřím?
  • Co mě vybíjí a bere mi životní energii?
  • Co mě naopak posiluje?
  • Co už nechci, aby bylo součástí mého života, co chci změnit?


Čím důkladněji situaci zhodnotíme, tím lepší připravíme podmínky pro budoucí změnu. Popíšeme stav, ve kterém se nacházíme dnes, i stav, který chceme nastolit a posoudíme, jaký je mezi nimi rozdíl. Přitom je potřeba realisticky odhadnout vlastní síly, podívat se, co zvládneme sami a v čem budeme potřebovat podporu.

Stejně jako tomu bylo u zastavení, můžeme se vyhýbat také zhodnocení. Je těžké si přiznat, že nám nevyhovuje náš současný stav. Náhle uvidíme, že nejsme tak úspěšní a dokonalí, jak bychom chtěli. Navíc, pokud vyhodnotíme, že jsme někde, kde být nechceme, jako přirozené řešení se nabízí změna stávající situace. A do té se chce dobrovolně jen málokomu.

3. ZMĚNIT

Mohlo by se zdát, že stačí stanovit si dobrý cíl.  Avšak pouze vědět, co je třeba změnit, je málo. (Pokud vás zajímá, jak zjistit, co je třeba změnit, přečtěte si článek Co já vůbec chci – pozn. prolinkovat) Přiznat si, jak na tom jsme, automaticky neznamená, že to taky změníme. Důležitým krokem pro změnu je náš vnitřní postoj. Rozhodnout se, že to, kam chceme dojít, je to, o co se teď skutečně budeme prát, o co budeme bojovat, a za čím si půjdeme. Nemá cenu si jen říct „zkusím to“. Naopak, nebojme se k něčemu se zavázat.

Úspěšnost změny závisí na tom, jak si cestu k cíli nastavíme. Je třeba vytvořit si vhodné podmínky a zdroje, které nás ve změně podpoří. Pomůže připravit si i plán B, protože náš záměr se nám hned napoprvé nemusí povést.

Když uskutečníme změnu, dáme svému životu nové kontury. Začínáme žít nový život. Pokud se změna povede, je to skoro, jako bychom se „znovu narodili“, zejména pokud jsme dokázali změnit něco, s čím jsme předtím dlouho bojovali. Potom získáme nejen novou sílu, ale i dovednost uskutečňovat změny. Nebudeme se jich tolik obávat, protože zjistíme, že je umíme provést a svůj život díky nim směřovat ke své spokojenosti.