Mgr. Adam Schmidt

Vstoupit do světa se svou pravou identitou představuje pro jednotlivce v LGBTQ+ komunitě jeden z nejsilnějších kroků. Coming out není pouze osobním vyjádřením, ale komplexním procesem, který má výrazný vliv na duševní zdraví a formování mezilidských vztahů. Je to životní fáze, kterou heterosexuální jedinec automaticky neprochází a nese s sebou mnoho specifických výzev.

Otevřeně sdělit svou identitu může být osvobozující, ale zároveň náročné, protože narážíme na různorodé reakce a předsudky okolí. Tento proces může vyžadovat nejen sílu a odvahu, ale také aktivní řešení emocionálních výzev a hledání podpory. Coming out vytváří prostor pro utváření autentických vztahů s okolím a umožňuje jednotlivci prozkoumávat a přijímat svou identitu. Zároveň je to i příležitost k formování širší komunity lidí s podobnými zkušenostmi, což může být nesmírně podporující. Je to životní etapa plná významných rozhodnutí, která formuje nejen jedince samotného, ale také dynamiku společnosti vůči různorodosti.

Každý příběh comingoutu je unikátní. Někteří nacházejí lásku a podporu, zatímco jiní bojují s nepochopením a předsudky. . Klíčovým prvkem tohoto procesu je jednak sebeakceptace a jednak přijetí ze strany ostatních.

„Když jsem světu oznámil, kdo jsem, bylo to, jako když jsem otevřel dveře ke své vlastní svobodě. Ale přesto ne každý začne tleskat.“

Coming out si můžeme představit třeba, jako když odhazujete masku a odhalujete svou pravou tvář, tímto aktem autenticity sami sobě umožňujete ukázat světu, kdo skutečně jste. To není pouze o otevřeném přiznání určité části své identity, ale také o výrazu svobody a odhodlání být autentickým. Vytváříte prostor pro sebevyjádření a uvolňujete se od břemena skrývání, které nevyhnutelně podporuje pocit vnitřní izolace, úzkosti…

Odkrývání své pravé podstaty může být nejen emocionálně osvobozující, ale také posilující pro duševní zdraví. Když se rozhodnete přijmout svou identitu a sdílet ji s ostatními, můžete zažít hmatatelný pocit osvobození a odlehčení. To vytváří možnost pro hlubší spojení s ostatními lidmi, kteří vás mohou přijmout a podpořit, a také pro budování autentických vztahů.

Přestože může být coming out náročný a někdy i bolestivý proces, mnoho lidí, kteří tuto cestu projdou, se následně cítí silnější a sebejistější. Skrze tento akt odhalení se mohou vybudovat pevnější vazby s okolím a také umožníme prostor pro osobní růst. V konečném důsledku tedy coming out může posloužit jako katalyzátor pro vyšší míru sebepřijetí a celkového duševního pohodlí.

„Teď, když mohu být sám sebou, cítím, jak se na mě nabalila tíha. Nejsem jen výkres ve světě; jsem součástí něčeho většího.“

Coming out může být klíčem k nalezení lidí, kteří sdílejí podobné zkušenosti. Společná podpora v LGBT komunitě může být mohutným mostem mezi jednotlivci, kteří se snaží najít své místo ve společnosti.

„Objevil jsem komunitu, kde nejsem sám. Kde mé příběhy nejsou exotickým doplňkem, ale součástí barevného plátna naší různorodé rodiny.“

Otevřenost s identitou je vzdělávacím aktem. Každý coming out pomáhá odstraňovat mýty a rozšiřuje povědomí o různorodosti sexuálních orientací a genderových identit

„Když mohu být hrdý na to, kdo jsem, není to jen pro mě. Je to také pro ty, kteří možná nepochopili, že jsem stejně obyčejný a složitý člověk jako kdokoliv jiný.“

 

S coming outem často souvisí možnost setkat se s některými formami stigmatizace a diskriminace. Tato realita může přinést do života jedince psychickou zátěž, kterou je důležité aktivně řešit. Konfrontace s předsudky a negativními reakcemi okolí může postavit jednotlivce do obtížné pozice, kde se musí vyrovnat nejen se svou vlastní identitou, ale také s očekáváním a reakcemi ostatních.

Takové situace mohou vytvářet emocionální napětí a vést k různým projevům duševní zátěže. Je důležité si být vědom toho, že se s tím může jedinec potýkat, a hledat podporu a strategie pro účinné řešení těchto výzev. To může zahrnovat vyhledání profesionální psychologické pomoci, sdílení svých pocitů s přáteli nebo komunitou, a vytváření strategií pro sebepodporu. Současně může být pro ostatní důležité být citlivými a podporujícími, poskytovat bezpečné a inkluzivní prostředí během svátečních událostí a setkání.

I přes možné obtíže, které s sebou coming out může přinést, mnoho jednotlivců nachází sílu v otevřeném přijetí své identity. Vytváření podpůrné sítě a aktivní zvládání stigmatizace mohou být klíčové pro udržení duševní pohody v procesu vyrovnávání se s tím, kdo vlastně jsem.

„Cestuji nejen k otevřeným dveřím, ale i k výzvám. Ale každý den, kdy mohu být sám sebou, je vítězstvím.“

Zvládání výzev spojených s coming outem může být mnohem snazší s dostatečnou podporou ze strany přátel, rodiny a komunity. Tato podpora hraje klíčovou roli v procesu adaptace a poskytuje jednotlivci sílu k tomu, aby dokázal čelit možné stigmatizaci a diskriminaci.

Přátelé, rodina a širší komunita mohou poskytnout emocionální oporu, porozumění a bezpečný prostor pro sdílení osobních prožitků. Přijetí a podpora ze strany blízkých lidí mohou vytvářet pevný základ pro individuální růst a sebepřijetí. Otevřená a empatická komunikace může pomoci odstranit izolaci a zlepšit celkový duševní stav.

Pro ty, kteří hledají specifickou a cílenou podporu, může být individuální nebo skupinová terapie užitečným nástrojem. Terapeutické prostředí poskytuje bezpečné a důvěrné místo, kde je možné svobodně vyjádřit své emoce, obavy a cíle. Profesionální terapeut může nabídnout podporu, poradenství a nástroje pro zvládání stresu spojeného s coming outem.

Skupinová terapie navíc umožňuje sdílet zkušenosti s lidmi, kteří procházejí podobnými situacemi, což vytváří pocit sdíleného porozumění a solidarity. Tímto způsobem mohou jednotlivci získat perspektivu a inspiraci od druhých, což může být silným faktorem podporujícím jejich vlastní proces.

Celkově je podpora klíčovým prvkem v procesu coming outu, poskytujícím nejen emocionální oporu, ale také praktické nástroje pro zvládání výzev spojených s otevřeným přijetím své identity.

„Slyšet slova ‚Jsem tu pro tebe‘ byla pro mě nejlepší terapie. Vědět, že nejsem sám, že jsem hodný lásky a respektu, je něco, co mě posiluje každý den.“

Coming out není pouze koncem jedné etapy, ale začátkem něčeho nového. Je to cesta, která spojuje individualitu a komunitu, a tím vytváří barevnější a rozmanitější svět pro všechny.

Zeptal jsem se několika přátel, v různém věku, žen i mužů z LGBTQ+ komunity na to, jaké pro ně bylo projít coming outem…:

„Pro mě to byl velmi zasadni moment, protože když tahle bublina obav a strachu praskla, ukázalo se, kolik dalšich aspektů života a psychiky bylo na tuhle bublinu nalepenejch, a tím, že jsem se přestal sám sebe bát mám víc času a sil řesit přesně ty ostatní věci, který se na to nalepily a už se necejtim provinile za to, že já jsem vadnej kus. O to víc mě to nuti k nějaký podpoře aktivismu, ja sám právo považovat se za aktivistu asi nemám, to že si křičím na socialnich sitich bych za aktivismus nevydaval. Ale jsem v tom otevřenej a přestal jsem tolik řešit, jestli se někdo dozví, že jsem queer. Pořád mě vlastně trochu sere, že ne vždycky se cejtim komfortně vybalit to hned na první dobrou nebo bejt úplně svobodnej ve vyjadřování, tam asi ještě úplně nejsem, ale myslím, že v tomhle směru dělám pokroky. Ale je to vlastně neustále se cyklící, nikdy nekončící, proces věčnýho outovaní se, to je protivný, někdy na to prostě nemáš náladu.“Lukáš, 35 let (Umělec)

„Pro můj život, byl naprosto zásadní coming out jako trans člověka. A byla to pro mě nejtěžší věc za můj dosavadní život, ale nešlo se tomu vyhnout, protože když jsem se tomu zuby nehty bránil, přivodil jsem si tím psychosomatickou epilepsii. Ten svíravý pocit, že může člověk přijít úplně o všechno, co má, nikomu nepřeju. Ale byla to moje urgentní potřeba pro přežití, dát světu na srozuměnou, co se se mnou děje a jak se cítím. A potom bylo nutný spoustu věcí v životě mém i mých blízkých přeskládat. Svým způsobem se to týká lidi okolo mě, takže v tomhle případě jsem coming out bral jako návod pro ostatní, aby věděli jak se cítím a co potřebuju. Ale co se týče orientace, nebudu nikdy nikomu dělat nic jako “oficiální” coming out, protože zaprvé je to čistě moje soukromá věc a zadruhé já se nikdy nemusím “přiznávat” k tomu koho miluju. Proto coming out v tohle kontextu pro mě považuju jako něco co nechci a nebudu dělat. A to nemyslím tak, že by mi vadilo, že někdo ví že jsem bisexuální, ale já za nikým nikdy nepřijdu, abych mu to oznámil.“Sebastian, 18 let (Student)

„Zásadním okamžikem pro mě byl především můj vnitřní coming out. Byl to zvláštní „aha moment“, během kterého se mi dohromady poskládaly nejrůznější chvíle, pocity a situace z celého mého dosavadního života a najednou jsem prožila obrovský pocit úlevy a pochopení sebe sama. Tahle chvíle byla sice krátká, ale velice pozitivní a podstatná pro mé další životní kroky, i z hlediska vyrovnání se s minulostí. Otevřelo mi to dveře, abych mohla žít autentičtější život. Co se týká vnějšího coming outu, řídím se heslem: „People dont come out – they let you in“. Nikdy jsem neudělala velké veřejné prohlášení o tom, že jsem queer a ani to nemám v plánu. Jen jsem si vnitřně rozmyslela, se kterými lidmi se cítím dobře a bezpečně a tím pádem s nimi chci sdílet i tuto mou důležitou součást. U lidí, kde jsem pocity důvěry neměla jsem nepovažovala nijak podstatné jim cokoliv sdělovat. Zároveň jsem zvážila, jestli je chci mít ve svém životě. Samotný průběh coming outu pak osobně beru jen jako běžnou součást konverzace, kdy se, například s přáteli, bavíme o tom, jaký byl náš volný čas nebo kterým aktivitám se věnuji, ale rozhodně se nedomnívám, že tuto informaci člověk svému bližšímu nebo i vzdálenějšímu okolí jakkoliv dluží nebo musí coming out za každou cenu udělat. Každý člověk má svou vlastní cestu a sám vnitřně pozná, co potřebuje, co udělat chce a co dělat nechce. A když máte během této životní cesty v někom oporu, jde to všechno mnohem snáz.“ Josefína, 30 let (Sociální pracovník)

„Jak se to vezme. Doma hodně, bylo pro mě zásadní zbavit se toho pocitu nejistoty a možná i strachu. Už sem nechtěl, aby se mi někdy stalo, že budu kluka vyhazovat ve dvě ráno, protože jsem se bál, že naši přijedou druhej den ráno dřív, a co by na to řekli. Veřejný coming out jsem nikdy nedělal, prostě jsem zaěal chodit s klukama“. Dominik, 26 let (Event creator)

„Intenzivní, často bolestivá životní kapitola, která mi otevřela možnost začít pracovat na přijetí sám sebe a naučila mě být autentickým mužem, kterým snad jsem :-)….mnoho dveří se opravdu otevřelo. Adam, 35 let – (Terapeut, Sociální pedagog).“

Tyto příběhy, pro mě odvážných lidí, kteří se rozhodli otevřít dveře ke své pravé identitě, mohou být inspirací pro každého, kdo k takovému kroku hledá odvahu.

Coming out není jen akt odhalení osobní identity, ale spíše mocný akt sebelásky a autenticity. Otevření se světu ve své pravé podobě není pouze vyjádřením, ale i zárukou vlastní svobody. Každý, kdo se rozhodne vykročit tímto směrem, nejen že dává příklad odvahy, ale také otevírá cestu k hlubšímu a autentičtějšímu životu. Duševní zdraví, osobní růst a vytváření skutečných spojení s okolím jsou nesporné benefity, které s sebou coming out nese. Je to cesta, která může transformovat nejen samotného jednotlivce, ale i dynamiku společnosti vůči různorodosti. Každý příběh coming outu je výzvou k tomu, abychom si sami sebe vážili, ať už jsme v jakékoli fázi života. Přináší nám to povzbuzení k tomu, abychom byli autentičtí a otevření, a ukazuje nám, jak moc je důležité být sobě oporou i pro ostatní.

V závěru se nám nabízí otázka: Jak můžeme podporovat a slavit každý coming out, a tím i každý jedinečný a nezastavitelný krok směrem k vnitřní svobodě?