05.09.2023
Mezi takzvané halucinogeny spadají také lysohlávky, stopkovýtrusné houby. Jelikož obsahují halucinogenní látky, po užití výrazně mění kvalitu vědomí, psychiku, intenzitu i hloubku prožívání. Jaké jsou další účinky lysohlávky, příznaky užití této houby a jaká jsou její rizika, to se dočtete v tomto článku.
Lysohlávky v sobě ukrývají přírodní halucinogen, který mění vnímání a myšlení. To je ostatně ten hlavní účinek stopkovýtrusné houby. Uživatel se dostává do stavu celkové euforie, ovlivněn je nejen zrak, ale také jeho sluch, vyskytnout se mohou zrakové i sluchové halucinace, respektive poruchy vnímání prostoru a času.
Stejně jako jiné drogy, i lysohlávky mají žádoucí a vedle nich nežádoucí účinky. Mezi nežádoucí patří sebevražedné či sebepoškozující chování, které může být následně podtrženo vznikem duševního onemocnění (mezi ně se řadí například schizofrenie). V případě vysokých dávek dochází k poškození životu důležitých orgánů, jako jsou ledviny nebo játra. Hrozí i vysoké riziko předávkování, čehož si uživatelé drogy mnohdy nejsou vědomi.
Obecně platí, že účinky lysohlávek nastupují už do zhruba jedné hodiny po užití houby. Účinky trvají několik hodin, po několika hodinách začínají slábnout, s čímž může jít ruku v ruce i zvýšená tělesná teplota.
Jak poznat, že člověk užil sušené nebo jiné lysohlávky? Příznaků je celá spousta. Tím hlavním poznávacím faktorem je stav euforie, do které se člověk po užití drogy dostane. Sluchové nebo zrakové halucinace a další poruchy vnímání prostoru a času. Dostavuje se pocit neklidu, člověk může být také nadmíru ospalý.
Užití lysohlávek způsobuje i stavy, které se mohou přirovnat k opilosti. Nastupují bolesti hlavy, pocení, třes, objevit se také může špatná koordinace pohybů.
Lysohlávky jsou na první pohled snadno rozpoznatelné, na druhou stranu je pravdou, že se pozměňují s jinými druhy hub. Pokud bychom zapátrali v historii, řekli bychom, že jsou mezi námi už prakticky od dob starých západních civilizací, ovšem před šedesáti lety byly tehdejším lidem prakticky neznámé.
Dnes můžeme říct, že lysohlávky jsou drobné, někdy středně velké houby, které se svým vzhledem podobají tradiční čepičatce. Ty jsou však jedovaté čili jejich spletení by nás mohlo stát prakticky život při konzumaci větší dávky. K vysoké pravděpodobnosti popletení přispívá i fakt, že se nachází jak na stejných místech, tak dokonce v jedné skupině hub. Lysohlávky jako takové rostou hlavně na loukách, případně na zbytcích rostlin, pakliže se jedná o druhý, dřevní typ.
Rizika užívání lysohlávky jsou značná a už o nich byla řeč – tím hlavním je předávkování. Plodnice houby mají totiž velký obsah halucinogenních složek, kvůli čemuž může k onomu předávkování dojít velice brzy. Problém tkví také ve vysokém riziku duševního onemocnění, s čímž jde ruku v ruce sklon k sebevraždě.
Poškození (a to nenávratné) ledvin nebo jater je také jedno z typických rizik užívání „houbiček”.
Zejména odborníci jsou však toho názoru, že největším rizikem, které hrozí, je zmiňovaná záměna s jedovatými druhy. I když i sama lysohlávka má své druhy (nejznámější je pravděpodobně lysohlávka kopinatá, kterou si však není tak lehké splést s jinou houbou), jiné druhy se zaměňují s čepičatkou. Při jejich sběru je vhodné mít s sebou zkušeného houbaře, který je od jedovatých druhů rozezná se stoprocentní jistotou. I když se budete řídit tím, že v místě otěru se lysohlávka zbarví do modra, tento efekt má také řada jiných hub, které sice nejsou psychoaktivní, na druhou stranu jsou jedovaté.
Na lysohlávkách si nelze vypěstovat závislost, protože neobsahují látky, které ji způsobují. Na druhou stranu je nutné být při užívání opatrný, jelikož mohou obsahovat jiné, doposud neprozkoumané složky mající blíže nespecifikovaný vliv na lidské tělo nebo psychiku.
Zajímáte se o to, jak na pěstování lysohlávky? Níže uvádíme odkaz na Wikipedii, kde se můžete dočíst obecné informace, jaký má vzorec a jak se asi může vyrábět pro vědecké a teoretické znalosti a ze zajímavosti. Nikoliv pro samotné pěstování, distribuci, prodej či užívání.
Odkaz na detail: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lysohl%C3%A1vka
Dojezd lysohlávek v těle se liší dle jedince i množství zkonzumovaných hub. Obvykle se drží po dobu několika hodin. Záleží však na dalších faktorech, nejen na množství užívané látky. Stále však platí, že velice lehce může dojít k předávkování.
S odstupem účinků jde ruku v ruce nejen zvýšená tělesná teplota, ale také nevolnost nebo celkové uvolnění svalů. Nějakou chvíli také trvá, než se dá znovu do kupy naše psychika, která je vlivem toho, že se jedná o psychoaktivní, halucinogenní houbu značně pozměněná.
Co se týče zjistitelnosti, lysohlávky najdete v krvi po dobu jen několika málo hodin (obvykle se v krvi drží kolem dvou až čtyř hodin). V moči se vyskytuje déle, zhruba dvanáct hodin (někdy se může v moči udržet až po dobu dvaceti hodin).
Jelikož se jedná o houby, můžete podpořit celkový trávicí systém. Doporučuje se zvýšit pitný režim, také můžete vsadit na detoxikační potraviny nebo čaje, zdravé stravování, konkrétně potraviny podporující trávení jsou také možností, jak drogu dostat z těla rychleji ven.
© 2024 NEO Centrum. Všechna práva vyhrazena.
