Tato závislost obvykle začíná jako zábavná hra, která se ale postupem času vymkne kontrole. Radost z hraní se změní na noční můru a hraní her se stane prioritou před ostatními zájmy a každodenními činnostmi. Člověku se nedaří přestat dokonce ani v případě vzniku evidentních negativních následků. Život se závislému začne točit jen když zapne herní konzoli, ale ten reálný život mu mezitím uniká mezi prsty. Není rozdíl mezi tím, zda hraje online nebo offline. V rámci terapie se využívají podobné postupy jako při léčbě látkových závislostí, protože mají podobné rozvojové a udržovací mechanismy. Lidé nejsou závislí přímo na hrách samotných, ale spíše na prožitcích, které jsou hraním vyvolávány, stejně jako se to děje u závislostí na drogách.