Přírodní nebo syntetické látky, které vyvolávají určité změny ve vnímání, které mohou být relativně malé, jako je například zaostření, tak po relativně větší změny, kterými mohou být například halucinace. Ty mohou být doprovázeny dalšími jevy, jako je změna kognice nebo nálady.

Houby, kaktus, durman, keř, muškátový ořech, petržel, muchomůrka červená, muchomůrka tygrovaná, ropucha, to vše jsou příklady přírodních úkazů, kde se mohou vyskytovat halucinogenní látky. Jeden z nejznámějších je psilocybin ,který najdeme v houbách rodu Psilocybe. Meskalin zase najdeme v kaktusu peyotlu. Pokud se ohlédneme na látky syntetické, najdeme zde velmi velké množství těchto látek, mezi nejznámější ovšem patří LSD či ketamin.

S halucinogeny se setkáme ve specifickém prostředí, převážně jsou brány jako droga doplňková, nebo droga experimentální. Jejich použití je nejčastěji per os, sublingválně, kouřením, velmi výjimečně jinými způsoby. Účinky těchto drog souvisí s proměnnými, kterými je velikost a druh látky, a velmi důležité je rozpoložení, ve kterém se dotyčný při užití momentálně nachází. Podle způsobu užití a druhu látky se odvíjí nástup intoxikace, která může dosahovat vrcholu i po hodinách od užití. Odeznění je řádově počítáno do několika hodin. Tyto látky mohou způsobit deformaci vnímání času a prostoru, pseudohalucinace, synestezie, sluchové a vizuální halucinace. Celé myšlení se stává iracionálním. Často tento stav může být euforický.

Je zde velké riziko nepříznivé intoxikace, které se říká bad trip. To může způsobit úzkost, paniku, paranoiu atd. Somatické projevy jsou tachykardie, hypertenze, pocení, mydriáza, nevolnost či zvracení. Riziko představují přetrvávající psychotické a depresivní stavy. Možná je i změna osobnosti. Tyto látky nemají tendenci tvořit psychickou či somatickou závislost. Velké riziko je u predisponovaných osob rozvoj deprese či panického stavu.

V současné době je velmi zajímavá situace v odborném prostředí českého Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), kde probíhají výzkumy v kontrolovaných podmínkách, které by mohly pomoci klinickému využití v oblasti duševního zdraví, kdy molekuly psilocybinu či ketaminu dokážou odstranit depresi rychleji nežli dosavadní antidepresiva. Při této skutečnosti, je otázkou času, kdy se dočkají svého využití v klinické psychiatrii.

Zdroj: Kalina, K. (2015). Klinická adiktologie. Grada Publishing