Mgr. et Bc. Radek Němec

Vrcholoví hokejisté jsou často vnímáni jako vzoroví sportovci, kteří symbolizují odhodlání, tvrdou práci a věrnost svému týmu. Za zdí slávy a úspěchu se ale také může ukrývat temná stránka – závislost na kokainu. Tato problematika se stává stále více viditelnou a vyvolává otázky o tom, jak sportovní průmysl a společnost jako celek mohou pomoci těmto hráčům překonat jejich boj, a také otázku, jak to vlastně celé ve skutečnosti je.

Hokej jako sport přináší svým hráčům mnoho emocionálních vrcholů. Vstřelení gólu, vítězství v důležitém zápase či oslavovaný úspěch týmu jsou okamžiky radosti a slávy, které mohou hráči prožívat intenzivněji než jindy. Tyto vzrušující události uvolňují v mozku hráčů hormon dopamin, který je spojen s pocitem štěstí a odměny. Tato zdvojená dávka pozitivních emocí může být pro hráče neodolatelná, a to i mimo led. Touha po opětovném prožití těchto pocitů může hráče vést k hledání jiných způsobů, jak dosáhnout podobných pocitů euforie a vzrušení, včetně užívání kokainu. Avšak, zatímco hokej může poskytnout hráčům krátkodobé okamžiky štěstí, je důležité si uvědomit, že tyto pocity jsou dočasné a povrchní.

Sláva a popularita, kterou vrcholoví hokejisté zažívají, mohou být jako droga samy o sobě. Být známý a obdivován fanoušky přináší hráčům pocit uznání, sebeúcty a dokonce i pocit nadřazenosti. Tato sláva může být tak silná, že se stává touhou po stále větší pozornosti a uznání. Tyto aspekty následně při vytvořených deficitech a deprivacích z mládí, mohou fungovat jako sytící systém, který „uměle“ nasycuje jedince. Avšak, jako každá závislost, i touha po slávě má svou temnou stránku. Čím více se hráči zapojují do závodění o popularitu a uznání, tím více se mohou stávat zranitelnými vůči stresu, tlaku a nátlaku, které s sebou jejich sláva nese. Nedostatek pozornosti, kritika nebo dokonce pád ze slávy mohou způsobit pocit selhání a nejistoty. V tomto kontextu se kokain stává lákadlem pro hráče, kteří hledají další způsoby, jak udržet svou slávu a potlačit své obavy a pochybnosti. Krátkodobý pocit euforie a sebedůvěry, který kokain poskytuje, může být pro ně atraktivním prostředkem k úniku před realitou a k udržení jejich vnější fasády silného a úspěšného sportovce. Nicméně, tato závislost na slávě a popularitě má své limity a může mít vážné důsledky pro duševní i fyzické zdraví hráčů.

Profesionální hokejové ligy by měly přijmout přístup, který neodsuzuje, ale spíše podporuje hráče, kteří se potýkají se závislostí. To zahrnuje snahu o odstranění stigmatu spojeného se závislostí a poskytnutí dostatečných zdrojů a programů pro prevenci a léčbu. Kromě toho je důležité, aby hráči měli dostatek podpory od svých týmů a kolegů, ať už prostřednictvím otevřené komunikace ohledně duševního zdraví nebo přístupné a diskrétní pomoci. Nakonec je klíčové, aby hráči měli přístup k odborné lékařské pomoci a terapii, která jim pomůže překonat svou závislost a získat kontrolu nad svým životem. Vrcholoví hokejisté čelí mnoha výzvám, a závislost na kokainu je jen jednou z nich. Je na nás, jako společnosti, abychom jim poskytli podporu a prostředky, které potřebují k překonání této obtížné situace a k návratu k zdravé a produktivní kariéře na ledě. Klíčem k řešení této problematiky je prevence, včasná intervence a poskytnutí vhodné podpory pro hráče bojující s touto závislostí.

Foto: Unsplash