Kdo ,,nosil" dárky terapeutovi Radkovi a jak se na toto aktuální dilema rodičů kouká on?

Radek Němec, terapeut z pobytové kliniky:

Pokud budeme vycházet ze známé věty Matouše v Bibli, a ta zní, že se máme chovat ke druhým tak, jak bychom si přáli, aby se chovali oni k nám, věřím, že by diskuse na toto téma mohla být velmi dynamická. Ale ještě před tím, než se zamyslíte nad větou od Matouše, jestli byste to tak chtěli nebo ne. Tak zkuste nyní zavřít oči a představit si všechen ten sváteční čas bez reklam a marketingových útoků, psychologických her prodejců, nákupního šílenství. Možná by bylo vidět to kouzelné pojetí Vánoc, to, které si pamatujeme z dětství, kdy někdo zdobil stromeček, koukal na pohádky a do teď si vybaví jaké vůně či vjemy ho v tyto chvíle doprovázely, nebo se vzbudil na Štědrý den a stromeček už stál ozdobený a v dětských očích vypadal tak magicky, jen počkat do večera až příjde Ježíšek. Věřím, že tyto chvíle dokázaly v každém z nás rozpálit plamínek víry a sílu věřit v něco, v něco pozitivního, v něco co dělá tenhle náš svět krásnějším místem.

 

A teď vzpomeňte, pamatujete, jak jste se dozvěděli, že Ježíšek dárky nenosí? Bylo to negativní? Jak jste se při tom zjištění cítili? Nebo si to už ani nepamatujete? Pokud pamatujete, ovlivnilo to Vaše pojetí Vánoce na dlouhá léta? Nebo nyní Vánoce jsou pro Vás jedny z nejdůležitějších svátků, kdy se zastaví čas, byť na malinkatou chvilinku, třeba na Štědrovečerní večeři, kdy všechno utichne, a Vy jste po boku svých nejbližších a snažíte se jim pomáhat, nebo minimálně je rozveselit a na oplátku oni dělají to stejné pro Vás. Nebo se snažíte aspoň na vteřinu rozpomenout, jak hřejivý a kouzelný byl ten pocit, když jste jako malé děti seděli u vánočního stromečku na Štědrý den, a ten stejný pocit se snažíte vytvořit pro své děti? Odpovězte si pravdivě a co možno nejupřímněji, pokud by to ve Vás zanechalo negativní stopy, proč byste to tedy dělali svým nejmilovanějším. Vzpomeňte na větu od Matouše, a nyní se zamyslete. Čím více upřímněji si odpovíte, tím snadněji naleznete otázku zda dětem říct jak se to s Ježíškem doopravdy má, protože sami víte, jaké to bylo a jak byste chtěli aby se druzí zachovali.

Myslím, že je velmi důležité nezaměřovat se na otázku, zda je něco dobré nebo špatné, zda něco ano nebo ne, ale důležité je vědět, co děláme a proč to děláme, a jestli to všechno není jen o malé, bezvýznamné myšlence, která může růst, a která říká, že je možná něco, co nás přesahuje, něco, co v dětských duších buduje základy pokory a dobra. A takhle malá myšlenka, semínko, které roste v dětech, je může vést k darování dárků svým nejbližším a zároveň věřit, že i Ježíšek přinese všem milovaným dárek. A že konáním dobra, se dobro násobí a zvětšuje, postupně roste. A to přece za to stojí, nemyslíte?

Přeji vám všem krásné svátky,

Radek

,,Mami, existuje Ježíšek?" Vánoční dilema rodičů

Autor:  Markéta Čermáková

19.12.2022

Markéta Čermáková
Vánoce jsou za rohem. Mnoho z nás je teď ve shonu, uklízíme, nakupujeme, pečeme, obrážíme večírky, abychom “potom” mohli vychutnat sváteční pohodu. 
A za ještě bližším rohem je zimní slunovrat, který sice slaví dneska málokdo, ale který tu byl od doby, kdy naše planeta začala obíhat kolem Slunce. Den, kdy noc je nejdelší a už to skoro vypadá, že ani ráno nevyjde. 
 Nejtemnější noc v roce, kdy jsou hranice mezi světy tenké a temnota mocná a kdoví, jak to s námi bude dál a jestli tahle noc vůbec kdy skončí. A proto naši předkové hlídali celou noc u ohňů a modlili se, aby se Slunce ráno narodilo. Napříč starými náboženstvími věřili lidé, že v tuto noc staré Slunce umírá a ráno se rodí Slunce nové. Takové sluneční miminko, které pekli staří Slované jako pečivo, miminko v zavinovačce, ze kterého nám vznikla dnešní vánočka, miminko, které se vlivem pokřesťanštění naší kultury stalo malým Ježíškem. 

 Nejtemnější noc v roce, kdy jsou hranice mezi světy tenké a temnota mocná a kdoví, jak to s námi bude dál a jestli tahle noc vůbec kdy skončí. A proto naši předkové hlídali celou noc u ohňů a modlili se, aby se Slunce ráno narodilo. Napříč starými náboženstvími věřili lidé, že v tuto noc staré Slunce umírá a ráno se rodí Slunce nové. Takové sluneční miminko, které pekli staří Slované jako pečivo, miminko v zavinovačce, ze kterého nám vznikla dnešní vánočka, miminko, které se vlivem pokřesťanštění naší kultury stalo malým Ježíškem. 

Když se Ježíšek narodil, chudobným rodičům ve chlévě na slámě, dostal spoustu darů od podobně chudých pastýřů i od bohatých králů z dalekých krajin. A jako připomínku tohoto obdarovávání si dáváme dárky i my. Možná je to opět pozůstatek pohanských tradic, kdy začátkem zimy dary rozdával bůh lesa Cernunnos, anebo prostě chystání se na těžkou zimu, kdy je dobře, aby ten, co má trochu navíc, dal tomu, kdo má málo, aby přežili zimu všichni a na jaře se nás zas sešlo co nejvíc. 

V současné době říkáme, že dárky nosí Ježíšek a zároveň se mnohdy předháníme v počtu či hodnotě toho, co pod stromeček nakoupíme. Letos možná budou Vánoce pro leckoho chudší a s dárky se bude trochu šetřit. Já myslím, že je to dobře. Vždyť dárky nemusí být jen materiální. 

Největším darem je, že můžeme být s těmi, které máme rádi. Anebo to, že jeden pro druhého uděláme něco, co ho potěší. Třeba mu namasírujeme nohy, umyjeme za něj nádobí nebo mu uděláme snídani do postele. A pod stromečkem pak dotyčný může najít poukaz právě na to, co má rád.  

Tři masáže nohou,  deset pořádných podrbání na zádech,  vejce benedikt a kávu s mlékem každou první neděli v měsíci,  dva společné výlety na hrad a pořádná koulovačka. Třeba. 

Tři masáže nohou,  deset pořádných podrbání na zádech,  vejce benedikt a kávu s mlékem každou první neděli v měsíci,  dva společné výlety na hrad a pořádná koulovačka. Třeba. 
Někteří rodiče řeší dilema, jak a kdy dětem říct, jak to s tím Ježíškem je doopravdy. Odmala jsem svým dětem říkala, že vánoční dárky nosí Ježíšek a dávají se je i lidé mezi sebou. Odmalička taky i moje děti dávaly pod stromeček nějaké vlastnoručně vyrobené dárky svým blízkým. Vnímám dodnes Ježíška jako symbol božské hojnosti, symbol toho, že se máme čím obdarovat a máme k tomu i chuť, lásku, laskavost – dar té sounáležitosti je rozhodně božský – nejspíš je to dárek od Ježíška.

,,Uznejte, že vánoční dárky mají úplně jiné kouzlo než ty nevánoční. Takže kdo ví, jak to s tím Ježíškem vlastně je. Ukažme svým dětem, co jsou ty skutečné hodnoty a skutečné dary.
Nejen v období Vánoc.“

Ukažme jim, že i my máme svoje přání a máme radost, když se nám splní, ukažme jim, že den strávený s nimi je pro nás dárkem, ukažme jim, že umíme dávat i přijímat. Důležité je obojí. 

Přeji vám krásné svátky,

Markéta