Generace online: Jak sociální média mění životy našich dětí
Mgr. et Bc. Radek Němec
11.4.2024
Sociální sítě jako Facebook, Instagram, TikTok a další, jsou dnes nejen prostředkem k zábavě, ale také důležitou součástí každodenního života mnoha lidí, především však mladší populace. Zejména žáci základních a středních škol, tráví na těchto platformách velké množství času. Až 25-30 % žáků základních škol a 45-50 % studentů středních škol dokonce stráví na sociálních sítích denně čtyři a více hodin, a to především o víkendech, kdy čas strávený online ještě narůstá. V naší praxi se objevují také případy, kdy jedinec stráví na Instagramu či TikToku 8 i více hodin za den.
Studie poukazují na to, že 3-7 % dětí ve věku 11-15 let spadá do kategorie rizika v souvislosti s užíváním sociálních médií podle screeningové škály Social Disorder Media Scale. Stejně tak 34 % studentů ve věku 15-16 let a 27 % studentů ve věku 17-18 let je v riziku v souvislosti s trávením času na sociálních sítích, podle subjektivního vnímání problémů.
Sociální sítě také nabízejí samostatnou kategorii, kde vrstevníci vyzývají k nadměrnému užívání léků, takzvané extrémní výzvy, kdy se setkáváme s předávkováním a otravami. To jde ruku v ruce s demonstrativními sebevraždami. Zde detekujeme látky jako paracetamol, antidepresiva, ibuprofen, ale také benzodiazepiny.
Dalším zajímavým údajem je skutečnost, že čeští adolescenti mají v průměru až 5 profilů na sociálních sítích, přičemž první profil si nejčastěji zakládají kolem 11-12 let. Tyto statistiky poukazují na to, že mladí lidé jsou velmi aktivní na sociálních sítích, a že intenzivní používání těchto platforem může mít potenciálně rizikové následky na jejich duševní zdraví.
Sociální sítě nejen nabízejí zábavu, ale mohou také znamenat prostředek pro srovnávání se s ostatními. Tento proces srovnávání může být vyvolán snahou najít potvrzení vlastní hodnoty a významu prostřednictvím interakcí na sociálních médiích. Avšak, tento neustálý tlak na validaci může vést k odpojení od autentické identity a vytvoření dvou odlišných světů – online a offline. To může vyvolat pocit odpojení od sebe sama a zmatku ohledně vlastní identity.
Problém se ještě zhoršuje, když jedinec začne hledat potvrzení a přijetí ve svém okolí nebo online světě, místo aby se zaměřil na vlastní sebeuvědomění a přijetí sebe sama v životě reálném. Tato touha po validaci může vést k odpojení od svého já a popírání vlastních problémů, což nakonec vyústí ve frustraci, úzkost, a dokonce i psychické problémy, jako jsou poruchy pohlavní identity, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování či sebevražedné sklony.
Kromě toho sociální sítě mohou být i nástrojem, kterým jsou zneužívány děti pro propagaci výrobků nebo služeb, či jsou zobrazovány v situacích, které nemusejí být v souladu s jejich vědomím, hlavně v období, kdy toho samy ještě nejsou schopny. Často se tedy stávají i místem, kde jsou děti vystavovány veřejnosti bez jejich vlastního souhlasu, což může mít negativní dopad na jejich psychické zdraví, převážně v budoucím věku.
Sociální sítě mohou také sloužit jako prostředek, kterým si rodiče sytí a dosycují své potřeby, ať už to je lásky, pozornosti nebo pocit hodnoty. Používají děti jako nástroj k naplnění svých vlastních neuspokojených potřeb, jako je například deficit pozornosti či péče nebo již zmíněné lásky.
Je důležité si uvědomit rizika spojená s používáním sociálních médií a hledat rovnováhu mezi online a offline světem. Zdravé používání sociálních sítí zahrnuje schopnost zachovat svou autenticitu a identitu nezávislou na schválení ostatními, a soustředit se na budování skutečných vztahů a sebepřijetí.
Klíčová doporučení pro zdravé používání sociálních sítí
Stanovení limitů: Omezte čas strávený na sociálních sítích. Nastavení denních či týdenních limitů může předcházet závislosti a podporovat více času pro reálný život.
Sebeuvědomění a sebepřijetí: Pracujte na rozvoji sebeuvědomění a sebepřijetí mimo online prostředí. Aktivity jako meditace nebo konverzace s blízkými mohou být prospěšné.
Rovnováha online a offline života: Vyvažujte své online aktivity s časem stráveným offline. Interakce tváří v tvář a čas strávený s rodinou nebo při koníčcích jsou klíčové pro duševní zdraví.
Opatrnost před srovnáváním se s ostatními: Buďte si vědomi, že sociální sítě často zobrazují nerealistický obraz života ostatních. Srovnávání se s tímto zkresleným obrazem může vést k negativním pocitům o sobě samém.
Vzdělávání o rizicích a ochrana soukromí: Informujte se o potenciálních rizicích a nastavení soukromí na sociálních sítích. Chraňte své osobní informace a buďte kritičtí k informacím, které na sociálních sítích přijímáte.
Hledání podpory: V případě, že sociální sítě vyvolávají pocity úzkosti nebojte se vyhledat profesionální pomoc.
Zdroj:
Zpráva o digitálních závislostech v České republice 2022″. -> CHOMYNOVÁ, P., DVOŘÁKOVÁ, Z., ČERNÍKOVÁ, T., ROUS, Z., GROHMANNOVÁ, K., CIBULKA, J., FRANKOVÁ, E. 2022. Zpráva o digitálních závislostech v České republice 2022 [Report on Digital Addictions in the Czech Republic 2022] CHOMYNOVÁ, P. (Ed.). Praha: Úřad vlády České republiky.
Foto: Photo by Alexander Shatov, camilo jimenez on Unsplash
